Rod Pánů z Rožmitálu, také známý jako Lvové z Rožmitálu, představuje jednu z významných šlechtických linií českých zemí, jejíž kořeny sahají do středověku. Tento vladycký rod, odnož starobylých Buziců, odehrál významnou roli prostřednictvím politického vlivu, diplomatických misí i sňatků s vrcholnými postavami dějin. Členové rodu ovlivnili dějiny Království českého – ať už v postavě Jaroslava Leva, jenž jako posel vládl evropským dvorům, jeho sestry Johany, královny české, nebo Zdeňka Lva, mocného regresenta i hospodáře. Jejich vzestup, rozmach i následný úpadek či vymření rodu ilustrují proměnu období, která významně ovlivnila podobu Rožmitálu pod Třemšínem i širšího okolí.
Původ rodu a jeho historické zakotvení
Rod Pánů z Rožmitálu vznikl jako odnož starobylého rodu Buziců, a jejich označení „z Rožmitálu“ odkazuje na stejnojmenné městečko a hrad pod Třemšínem. Zakladatelem rodu bývá považován Oldřich z Rožmitálu, v jehož době začíná definovat strukturu rodu i držby – panství březnické, rožmitálské a čížkovské. ostupem času se rod rozrostl a začal používat příjmení „Lev“, pravděpodobně jako heraldický symbol odvahy či síly – a odtud pochází také označení „Lvové z Rožmitálu“. ostupem času se rod rozrostl a začal používat příjmení „Lev“, pravděpodobně jako heraldický symbol odvahy či síly – a odtud pochází také označení „Lvové z Rožmitálu“
Jaroslav Lev – diplomat mezi evropskými dvory
Jedním z nejvýraznějších členů rodu byl Jaroslav Lev z Rožmitálu a na Blatné (cca 1425–1485). Jako bratr královny Johany se uplatnil jako diplomat a hejtman Prácheňského kraje, nejvyšší zemský hofmistr a významný posel – v letech 1465–1467 vedl misii po dvorech Evropy s poselstvím Jiřího z Poděbrad. Během návštěvy v Burgundsku mu byl udělen Řád zlatého rouna, čímž se stává prvním Čechem v dějinách, kdo toto ocenění získal. Jaroslavova aktivita, diplomatická síť a rodinné vztahy skutečně ustanovily Pány z Rožmitálu jako klíčovou linii politické elity.
Královna Johana – moc a důstojnost v čele české země
Johana z Rožmitálu († 1475), sestra Jaroslava, se stala druhou manželkou českého krále Jiřího z Poděbrad a jako královna prosazovala podobojí. I po úmrtí manžela zůstala významnou politickou osobností – předsedala sněmům a působila jako vlivná žena koruny české. Její působení symbolizuje ženský politický vliv ve 15. století a přispívá k historické hodnotě rodu, protože ve výjimečné době udržela kontinuitu rodového vlivu i osobní autoritu.
Zdeněk Lev – vrchol moci a následný pád
Zdeněk Lev z Rožmitálu (kolem 1470–1535) byl významným renesančním šlechticem – působil jako purkrabí Karlštejna, nejvyšší zemský soudce, získával majetky (např. Strakonice, Zbiroh, Hořovice) a aktivně hospodařil s panstvími. . Avšak i přes tyto úspěchy se potýkal s finančními obtížemi: jeho dluhy dosáhly 65 000 českých grošů, což vedlo k prodeji rodového majetku, včetně Rožmitálu a Blatné. Rodová větev tak byla nucena odejít na Moravu, kde Adam, Zdeňkův syn, působil jako dvořan olomouckého biskupa. Tento dramatický rozvrat ilustruje proměnu rodu z vrcholně mocného na postupně zanikající.
Odkaz, expozice a kulturní význam
Dnešní kulturní dědictví připomíná expozice v Podbrdském muzeu v Rožmitále, která mapuje historii rodu od 12. století až po jeho nejslavnější členy – královnu Johanu, Jaroslava Leva a Zdeňka Lva. Expozice nabízí komnatu královny, projekce výpravy Jaroslava, i části věnované hospodářskému vzestupu a následnému úpadku rodu. Také moderní literární zájem o rod, například monografie Simon Kotlárové z roku 2008, přispívá k uchování paměti – sleduje vzestup i úpadek rodu, roli v podpoře umění, architektury a pozemského hospodaření. Díky těmto aktivitám zůstávají Páni z Rožmitálu živou součástí regionální a národní historie.