Každé Vánoce se v českých kostelích, koncertních sálech i na náměstích rozeznějí první tóny skladby, která je symbolem českých Vánoc – České mše vánoční od Jakuba Jana Ryby. Tato radostná a melodická skladba se stala neodmyslitelnou součástí sváteční atmosféry a přestože od jejího vzniku uplynulo více než 200 let, dodnes dojímá posluchače svou upřímností a krásou. Jak ale tato ikonická mše vznikla a kdo byl muž, který ji složil?
Kdo byl Jakub Jan Ryba?
Jakub Jan Ryba (1765–1815) byl učitelem, hudebním skladatelem a varhaníkem, jehož život byl pevně spjat s Rožmitálem pod Třemšínem. Přestože se narodil v Přešticích, většinu svého života prožil právě v tomto městečku, kde působil jako kantor a regenschori. Ryba byl nejen talentovaným hudebníkem, ale i osvícenským pedagogem, který se snažil zlepšit školství a vzdělání venkovských dětí. Jeho život však nebyl jednoduchý – potýkal se s finančními problémy, nepochopením ze strany církevních představitelů i zdravotními potížemi.
Přes všechny překážky byl neuvěřitelně plodným skladatelem – složil více než 1 400 hudebních děl, včetně chrámové hudby, písní a kantát. Jeho nejznámější dílo však zůstává Česká mše vánoční, která si získala srdce lidí napříč generacemi.
Zrod České mše vánoční
Ryba složil svou Českou mši vánoční, známou také jako Hej, mistře, v roce 1796. Inspirací mu bylo prosté, radostné poselství Vánoc – oslava narození Ježíše Krista viděná očima obyčejných lidí. Na rozdíl od tradičních latinských liturgických skladeb napsal text v češtině, což bylo v té době velmi neobvyklé. Díky tomu se mše okamžitě stala přístupnější širší veřejnosti.
Text mše je vyprávěním pastýřů, kteří se vydávají do Betléma přivítat narozeného Spasitele. Hudba je jednoduchá, melodická a plná optimismu, čímž se odlišuje od složitějších barokních církevních skladeb té doby. Ryba dokázal do svého díla vtisknout lidovou zpěvnost, která dodává mši kouzlo, jež oslovuje posluchače dodnes.
První provedení mše se odehrálo na Štědrý den roku 1796 v kostele Povýšení svatého Kříže v Rožmitále pod Třemšínem, kde Ryba působil jako varhaník. Jeho hudba okamžitě zaujala a brzy se začala šířit po českých a moravských chrámech.
Zapomenutí a znovuobjevení
Přestože byla mše v 19. století velmi populární, na přelomu 19. a 20. století její sláva postupně pohasla. Originální notový zápis se ztratil a skladba se dochovala pouze díky opisům různých varhaníků. Až ve 20. století došlo k jejímu znovuobjevení a mše začala být opět pravidelně uváděna při vánočních bohoslužbách i koncertních provedeních.
Dnes je Česká mše vánoční pevnou součástí české hudební tradice a pravidelně se hraje nejen v kostelích, ale i na velkých koncertních pódiích v Česku i zahraničí. Její radostný tón, srozumitelný text a melodická krása z ní dělají skladbu, která dokáže oslovit posluchače napříč generacemi a kulturami.
Odraz Ryby v Rožmitále pod Třemšínem
Rožmitál pod Třemšínem nezapomíná na svého slavného kantora. Podbrdské muzeum mu věnovalo samostatnou expozici, která přibližuje jeho život, dílo i historické souvislosti vzniku jeho nejslavnější skladby. Každoročně se zde konají koncerty, přednášky a vzpomínkové akce na počest jeho odkazu.
Navzdory těžkému osudu zůstává Ryba nesmrtelný díky své hudbě, která dodnes dokáže vyvolat dojetí i radost. Jeho Česká mše vánoční je symbolem českých Vánoc, hudebním darem, který nás spojuje v nejkrásnějším období roku.