Jakub Jan Ryba (1765–1815) je neodmyslitelně spjat s Rožmitálem pod Třemšínem – místem, kde působil jako kantor, učitel a regenschori, skladatel a pedagog, a kde vznikla jeho nejslavnější skladba – Česká mše vánoční. Ačkoliv se narodil v Přešticích, většinu svého života zasvětil právě Rožmitálu, kde se snažil o modernizaci školství, inspiroval žáky láskou k hudbě a kultivoval místní hudební tradice. Právě zde, v kostele Povýšení svatého Kříže, byla v roce 1796 poprvé provedena jeho ikonická mše „Hej, mistře!“, která i po více než dvou stoletích rezonuje napříč generacemi jako symbol českých Vánoc.
Od školních lavic k hudebnímu umění
Jakub Jan Ryba přijel do Rožmitálu na přelomu let 1787–1788 jako mladý kantor a učitel, aby obnovil školní výuku po morové epidemii. Přinesl s sebou nejen vzdělání, ale také nadšení, které se projevilo ve snaze vytvořit knihovnu, podpořit pravidelnou docházku žáků a založit nedělní školu pro dospívající mládež. Jeho pedagogický přístup byl na svou dobu neobvyklý – preferoval individuální práci s žáky, zapojení do hudby a rozvoj jejich tvořivosti. Díky tomu se místní farní škola stala zrcadlem osvícenství ve venkovském prostředí
Hudební srdce Rožmitálu a vznik Rybovky
V Rožmitále Ryba nejen vyučoval, ale komponoval. Odehrával roli regenschori v kostele Povýšení svatého Kříže, kde v roce 1796 uvedl svou Českou mši vánoční „Hej, mistře!“ . Tato mše je výjimečná tím, že je česká, melodická a jednoduchá – oproti tehdejším složitým latinským liturgickým skladbám. Je psaná srozumitelným lidovým jazykem a vypráví radostný příběh pastýřů směřujících do Betléma. Zrodila se tak hudba přesahující svůj čas i okolnosti, oslovující lid na desítky generací.
Osobní tragédie a hudební odkaz
Ryba byl nejen plodným autorem – jeho celkový počet děl převyšuje 1 400 – ale také obětí obtížného osudu. Finanční nepohoda, spory s církevními autoritami a zdravotní potíže ho postupně dováděly do psychické krize. Tragický konec přišel 8. dubna 1815, kdy si vzal život v lese Štěrbina poblíž Voltuše. Přes bolestný závěr jeho života však jeho hudba – zejména Rybovka – přečkala staletí jako symbol naděje a víry.
Místa paměti v Rožmitále
Rožmitál přispívá k uchování Rybova odkazu nejen hudbou, ale i místy připomínajícími jeho život. Podbrdské muzeum mu věnovalo expozici věnovanou osobnostem, životu a dílu Ryby – s audiovizuálními prvky, fotkami a nahrávkami. Kostel Povýšení sv. Kříže, místo první premiéry Rybovy mše, stojí dodnes jako pietní symbol. Na hřbitově u kostela je jeho náhrobek, původně byl pohřben na morovém hřbitově nedaleko. A konečně – Mohyla Jakuba Jana Ryby v lese Štěrbina připomíná místo, kde tragicky ukončil svůj život – dnes navštěvované a uctívající jeho památku
Živoucí odkaz: festival a společnost
Památka Jakuba Jana Ryby udržuje svůj puls především díky Festivalu Jakuba Jana Ryby, který se v Rožmitále pořádá od roku 2018. Programy festivalu zahrnují koncerty, přednášky, výstavy i dílny – a každoročně přitahují jak místní, tak návštěvníky z celé ČR. Na příkladu 7. ročníku z roku 2024 můžeme vidět bohatou paletu akcí – světové premiéry, multižánrové programy, poutní mše, workshopy či galakoncerty. Vedle festivalu existuje i Společnost Jakuba Jana Ryby, založená v roce 1990 historikem Jindřichem Háškem – jejím cílem je připomínat a popularizovat dílo tohoto významného hudebníka.