Březnice, město v podhůří Brd asi dvacet kilometrů od Příbrami, je na první pohled klidným menším sídlem. Přesto v sobě skrývá mimořádný historický poklad – stejnojmenný zámek, který patří k nejzachovalejším renesančním rezidencím v Česku. Místní krajina v okolí Březnice, plná rybníků a lesů, je malebná, ale především kulturně bohatá – město i jeho památky hrály významnou roli v českých dějinách, zejména v období renesance.
Zámek Březnice je dnes nejen památkou s cennými sbírkami a unikátně dochovanými interiéry, ale také kulturním a společenským centrem regionu. V článku si přiblížíme jeho původ, architektonický vývoj, slavné šlechtické rody, které zde sídlily, i zajímavé události, k nimž zde došlo. Neopomeneme ani dnešní podobu zámku, prohlídkové okruhy, parky a novodobé aktivity.
Historie: Od gotické tvrze k renesančnímu zámku
Počátky panského sídla v Březnici sahají do první poloviny 13. století, kdy zdejší majetek držel mocný rod Buziců. Ti postavili na břehu říčky Skalice gotickou tvrz, která byla základem pozdějšího zámku. V průběhu staletí se majitelé střídali – mezi jinými to byli Lvové z Rožmitálu nebo Šternberkové.
Zásadní proměna nastala v 16. století, kdy panství získal Jiří Lokšan z Lokšan, významný šlechtic a místokancléř krále a císaře Ferdinanda I. Právě Lokšan nechal tvrz přestavět na reprezentativní renesanční zámek, jehož podoba je dochována dodnes. V roce 1558 zde založil tzv. Lokšanskou knihovnu – nejstarší zámeckou knihovnu v českých zemích, která zůstala ve své původní podobě zachována.
Slavné osobnosti a události
Zámek Březnice se stal dějištěm významné, i když tehdy utajené, události. V roce 1557 se zde konala tajná svatba Filipíny Welserové, neteře Kateřiny Lokšanské, a arcivévody Ferdinanda Tyrolského, syna císaře Ferdinanda I. Tento morganatický (nerovnorodý) sňatek byl ve své době výjimečný a dodnes patří k nejzajímavějším momentům spojeným se zámkem.
V dalších stoletích se zámek dostal do rukou různých šlechtických rodin, například Kolowratů, Pálffyů či Oettingen-Wallersteinů, kteří jej v 19. století modernizovali, ale zároveň zachovali jeho historickou podstatu.
Architektura a interiéry
Zámek si dodnes uchoval typickou renesanční dispozici – čtyři křídla kolem čtvercového nádvoří, s arkádovými ochozy v patře. Interiéry zámku dokumentují různé umělecké slohy a období – od renesance přes baroko a rokoko až po empír.
Jedním z unikátů je zámecká kaple Neposkvrněného početí Panny Marie z let 1625–1632. Ta je nejen krásnou ukázkou raně barokního stavitelství, ale také místem s výjimečnými varhanami z dílny Vojtěcha Schreiera, pocházejícími z konce 18. století. Návštěvníci se při prohlídkách dostanou i do afrického salonu, lovecké jídelny, či zbrojnice, která obsahuje zbraně z 15. až 19. století.
Zámecký park a okolí
Zámecký areál doplňuje rozlehlý anglický park, založený v 19. století. Park o rozloze přes 20 hektarů je ideálním místem pro klidné procházky i letní pikniky. Kromě dvou rybníků zde rostou vzácné domácí i cizokrajné dřeviny. Park přechází do krajiny plynule a harmonicky, což je typické pro anglický krajinářský styl.
Nedaleko se nachází i synagoga a židovský hřbitov, které svědčí o kdysi významné židovské komunitě ve městě.
Zámek dnes: živá památka s dotekem renesance
V současnosti je zámek Březnice ve správě Národního památkového ústavu a je celoročně přístupný veřejnosti. Nabízí několik prohlídkových okruhů, z nichž nejnovější je interaktivní expozice „Renesance na dotek“, otevřená v roce 2022. Tato výstava využívá moderní technologie k přiblížení života na zámku a renesanční kultury všem generacím.
Zámek se rovněž stává dějištěm kulturních akcí, koncertů, edukačních programů a příležitostných trhů. Je možné si zde uspořádat svatební obřad či soukromou akci v historickém prostředí.