Už jste slyšeli o tom, že hrad, který dříve stával na vrcholu Třemšín, byl dobyt lískovými oříšky? Nebo snad to, že když země otevírá své poklady na Velikonoce, v třemšínské studánce jsou tři zlaté pruty? Každé město má své pověsti a legendy, Rožmitál pod Třemšínem není výjimkou.
Jetříšek Buzovic
V dávných legendách se ztrácí hranice mezi skutkem a mýtem a jedna z nich je zasvěcena rodu Buziců, jenž pobývali na území Rožmitálu. Prvním známým hrdinou rodu Buziců byl Jetříšek Buzovic. Podle legendy Jetříšek, jako předobraz Bivoje, přemohl divokého kance a odnesl ho na zádech k dvoru. Tento příběh se natolik vryl do historie, že uťatá kančí hlava s vyplazeným jazykem a stříbrnými zuby se stala symbolem síly a statečnosti a dodnes zdobí rožmitálský znak.
Jaroslav Lev z Rožmitálu
Další legenda, o vzniku názvu hradu, ztotožňuje Rožmitál s okolím šípkových keřů, což se odrazilo v jeho jména. Rod Buziců, později nazývaný Lvi z Rožmitálu, vynikl uprostřed dějin mocí a vlivem. Zejména Jaroslav Lev z Rožmitálu, který byl poradcem Jiřího z Poděbrad. Jaroslav cestoval po evropských dvorech a jeho cesta byla zaznamenána v knize Deník o jízdě a putování pana Lva z Rožmitálu a z Blatné z Čech až na konec světa od Václava Šaška z Bířkova. Historie hradu je úzce propojena i s vrcholem Třemšín. Podle legend zde bývala tajná chodba, která tato dvě místa propojovala.
Tři zlaté pruty
Další pověst vypráví o pokladu, který je ukryt v třemšínské studánce. Jak jistě víte, na Velký pátek se otvírá na krátkou dobu země a zpřístupňuje poklady. V této studánce střeží poklad třemšínský mužíček, který chce zabránit každému, kdo by se k pokladu dostal. Pokud chce někdo ze studánky vzít tři zlaté pruty, musí jít ke studánce a v žádném případě se nesmí ohlížet. Tři zlaté pruty jsou nazývány tři šíny, z čehož vniklo lidové označení jména Třemšín. Další pověsti a legendy zaznamenával například starorožmitálský kaplan Jan Václav Truhlář.
Poutní místo Třemšín
Třemšín byl odjakživa vnímán jako symbol, ke kterému lidé vzhlíželi. V době bronzové bylo na vrchu třetí nejvýše položené hradiště v Čechách. Buzicové zde na počátku 13. století založili skromný hrad, jenž následně ovládali Páni z Rožmitálu. K zániku jej bohužel přivedly husitské války, jejichž následky ani Zdeněk Lev z Rožmitálu nedokázal obnovit a hrad zpustl. V 18. a 19. století přetvořil pražský arcibiskup Salm-Salm okolí v les a park s altánky romantického stylu. Následně zde vznikla rozhledna a Třemšínská bouda. Třemšín byl vždy vnímán jako symbol a dodnes jej lidé navštěvují a představuje pro ně symbol odboje i víry. Každoročně na Nový rok se pořádají pochody, kdy si lidé udělají procházku až na samotný vrchol.
Třemšínské poutě
V roce 1863 se uskutečnila poslední ze tří velkých třemšínských poutí a lidé s sebou měli různé prapory s nápisy jako je „Nedejme se!“ Tento pochod oslavoval Palackého, Riegra a dalším oblíbeným lidem národa. Tyto poutě odráželi události s rakosko-uherskou monarchií a probíhali na mnoha dalších místech po celé zemi. V rámci těchto protestů lidé zpívali, vykřikovali své názory a diskutovali situaci. O regulaci obsahu třemšínské poutě se snažil březnický úřad, jenž udával pokuty za nevhodná hesla a projevy. Tisíce lidí se účastnili těchto poutí a upevňovali tak symbol Třemšína.